Sitemap

Rychlá navigace

Vjel jsem na parkoviště před restauraci.Když jsem vystupoval z auta, vzal si ode mě řidič klíče.Když nastupoval do mého auta, podíval se na mě nesouhlasným pohledem.Jsem si jistý, že byl zvyklý parkovat luxusní vozy vyšší třídy, a ne obyčejná auta bez výbavy, jako je to moje.Většinu vydělaných peněz jsem si ukládal rovnou na spořicí účet.Nehodlal jsem to vyhodit za drahé auto.

"Ano," řekl muž uvnitř, když jsem přistoupil k pódiu, kde stál. "Dodávky jsou vzadu," řekl a podíval se na velkou podložku.

"Přišel jsem za svým šéfem."Mávla jsem rukou nad podložkou, abych upoutala jeho pozornost.

"Jméno?" zeptal se muž a podíval se na mě.

Dal jsem mu jméno Samuel i Jack.Podíval se na mě rozšířenýma očima. "Ty jsi ta osoba, na kterou čekají?" řekl a podíval se na mé džínové kalhoty a tmavě zelenou košili.Nebylo mi řečeno, že to bude formální, takže jsem neplánoval, že se budu oblékat podle toho.

"Ano,"Přikývl jsem.

"Tudy," pokynul.

"Dereku,"Samuel vstal a řekl. "Měl jsem ti říct, že to bude společenské oblečení, to je moje chyba."

Podíval jsem se na muže a usmál se, když se vracel na své stanoviště.

Jack na mě zjevně zklamaně zavrtěl hlavou.

"Myslím, že znáš všechny,"Samuel řekl, když jsme se oba posadili.Kývla jsem na Jacka a Tammy.Samuela a jeho ženu Jane jsem znal z jednoho večírku v kanceláři.U dalších dvou mužů a jejich manželek jsem si pamatoval jejich tváře, ale ne jména.

"Ne,"Zavrtěla jsem hlavou, když jsem si sedla vedle Samuela.

"No,"Samuel pokynul jednomu z mužů. "Tohle je Lester a jeho žena Cassandra a po tvé pravici je Timothy a jeho žena Tabitha."

"Dobrý den,"Přikývl jsem.

"To byl docela dobrý nápad."Timothy řekl. "Ten můj mi vyrazil dech," řekl s polovičním úsměvem.

Teď už jsem věděl, kde jsem ty dva už viděl.Byli o patro níž, nepochybně je partnerství také zajímalo.

"Ano, víme,"Tabitha zavrtěla hlavou.Otočila se a podívala se na mě. "Od včerejška mluví jen o tom."

"Omlouvám se,"Pokrčil jsem rameny.

"Nemusíš se omlouvat,"Jack zavrtěl hlavou. "Taková je povaha této práce. Nejsme placeni za to, abychom byli milí."

"Dobře řečeno,"Samuel přikývl. "Přivedl jsem vás sem všechny čtyři, abychom si prošli zbývající dva nápady a také se navzájem seznámili v méně stresujícím prostředí."

"Taky mu pomáhá, že mu tady opravdu chutná," zavrtěla hlavou jeho žena. "Jakýkoli důvod, který může uvést, aby sem přišel a nechal si obrátit účet, je dobrý důvod."

"Vinen,"Samuel přikývl.Jane byla ženou z plakátu pro manželku trofej.Měla středně dlouhé blond vlasy a dokonale ostříhaný obličej s úsměvem, který vypadal, jako by se měl objevit v televizi.

Pomalu se začalo nosit jídlo a hovor se stočil na Jackův nápad.Zbylí dva byli zcela pro to, aby byl Jackův nápad upřednostněn před mým.

Musel jsem uznat, že mají dobré argumenty.Bylo by to méně překážek a bylo by to nákladově nejefektivnější.Zatímco můj byl obrovský hazard, stejně jako použití peněz, které bychom mohli potřebovat k zastavení výkupu.

Manželky většinou seděly mlčky, jen občas prohodily slovo.Tammy se na mě usmála, když se podívala přes stůl. "A co Derekův nápad?"Tammy se zeptala. "Podle toho, co mi Jack včera večer řekl, má největší procento, že skutečně funguje."

"Jacku?"Samuel se zeptal.

"To ano,"Jack přikývl. "Přiznejme si to. Můj nápad by výkup zastavil jen prozatím. Co se stane, když to zkusí znovu a znovu."

Ostatní dva muži souhlasně přikývli.Začali diskutovat o mém nápadu, na což Samuel začal mluvit a zapojovat se.Zdálo se, že čeká, až se věci vyvinou mým směrem.Pomalu se sklonil vedle sebe a vytáhl obálku.Vytáhl čtyři papíry a přistrčil nám je přes stůl.

"Rada s tebou souhlasí, Jacku."Samuel řekl. "Je mi líto, ale přiklánějí se k Derekovu nápadu. Je to největší riziko, a pokud se to nepovede, přijdeme o firmu. Pokud to vyjde, stabilizuje nás to na další léta." "A co když to vyjde?" zeptal se.

"Gratuluji,"Jane kývla hlavou a usmála se na mě.

"Děkuji,"Usmála jsem se.Jack se na mě podíval přísným pohledem.Věděla jsem, že ten pohled ho netěší.K čertu s ním.Tohle byla moje příležitost, a jestli to nedokázal pochopit, tak ať si klidně odejde z krátkého mola.

"No,"Tabitha řekla. "Když je to vyřešeno, měli bychom jít."

Timothy přikývl. "Uvidíme se zítra v práci," řekl a držel v ruce papíry. "Lehké čtení na dnešní večer."

Lester a Cassandra jeli těsně za námi a nechali nás pět za sebou.Samuel vstal, aby přijal telefonní hovor.Jane se přikradla na jeho místo.

"Nemáš žádnou drahou polovičku?" zeptala se.

"Ne,"Odpověděl jsem a podíval se na ni.

Tammy se usmála jedním ze svých obvyklých úsměvů. "Myslím, že hraje na hřišti."

"Má důležitější věci na práci než se vdávat v jeho věku."Jack se napil dalšího vína.

"To ti stačí,"Tammy řekla, že mu vzala sklenici z ruky.

"Ano,"Jane odpověděla. "Nechceme, aby se opakovala minulá noc."

Jack zavrtěl hlavou. "Půjdu se podívat, jestli je Samuel připravený."

Obě dámy ho sledovaly, jak odchází. "Takže,"Jane se ke mně naklonila blíž. "Tammy mi řekla, že ti prozradila naše malé tajemství."

Podíval jsem se na Tammy. "Ona také chodí na kurzy."

"To já jsem jí o nich řekla."Jane se usmála.

Teď jsem si vzpomněl na její tvář.V jednom z videí byla blondýna.Bylo těžké si představit, jak malá slečna perfektně tančí na některé z těch chlípných písniček, které hráli. "Ach,"Řekl jsem.

"Aha?"Jane se usmála a podívala se na Tammy.

"Je trochu plachý,"Tammy pokrčila rameny.

Jane se ke mně naklonila blíž, takže mi ležela téměř na klíně. "Taky mi řekla, že máš pěknýho ptáka," zašeptala.

Její ruka se přesunula na můj klín a stiskla mi rozkrok.Rychle jsem se rozhlédla po přeplněné restauraci. "Neboj se, nic ti neudělám."Jane ji pustila. "Chtěla jsem se jen přesvědčit."

"Jste připraveny, dámy?"Zeptal se Samuel, když se vrátil ke stolu.

"Více než připraven,"Jane vstala a řekla.

Vyvedl jsem je ven.Jack už seděl v autě a pokynul Tommymu, aby si pospíšil.Zavrtěla jsem na něj hlavou, když se auto rozjelo.Tammy na nás mával, když odjížděli.

"Těch tří si nevšímej," řekl.Samuel zavrtěl hlavou. "Správní rada i Neil jsou potěšeni tím, jak daleko jsi za krátkou dobu došel. Všichni tři se snažili na Neila zapůsobit posledních sedm let a ty jsi to dokázal za necelé dva roky. To z tebe udělá pro mnoho lidí nepřítele."

"To je pro ně škoda,"Pokrčil jsem rameny. "Jak říkal Jack, nejsme placeni za to, abychom byli milí."

"Přesně tak,"Samuel řekl.Z malé složky v podpaží vytáhl další papír. "Tady jsou jména a telefonní čísla všech lidí na tabuli. Chtějí, abys jim zavolal a řekl jim, kdy se s tebou mohou individuálně sejít."

"Individuálně?"Zeptal jsem se.

"Ano,"Samuel řekl, když jeho auto zastavilo. "Řekněme, že někteří z nich nejsou přesvědčeni, že jsi na ten nápad přišel sám. Setkání s nimi jednotlivě ti dá šanci dokázat, že se mýlí."

Samuel nastoupil do auta. "Uvidíme se zítra."

Jane ke mně přistoupila s nataženou rukou. "Ráda jsem tě poznala," řekla, když jsme si potřásly rukama.Ucítil jsem, jak se mi do ruky dostal kus papíru, a schoval jsem ho do dlaně.

"Stejně tak,"Přikývl jsem.

Odjeli a nechali mě samotného.Sluha se na mě podíval s nelibostí ve tváři. "Kde jste ho zaparkoval?"Zeptal jsem se.

Když mi hodil klíče, pokynul k zadní části parkoviště. "Díky."Usmála jsem se.

Když jsem se vracel k autu, podíval jsem se na papír, byl to telefonní číslo s instrukcemi, kdy mám poslat zprávu nebo zavolat.Usmál jsem se a strčil si ho do kapsy.

*************

"Mohl jsi mě varovat,"Řekl jsem, když jsem později večer mluvil s Tammy.

"A zničit si ten výraz ve tváři?"Na druhém konci telefonu jsem slyšela Tammyho smích. "Bylo to k nezaplacení."

"Proč jsi jí to řekl?"Zeptal jsem se.

"Proč ne?"Tammy odpověděla. "Je stejně sexuálně lačná jako já a není to tak, že bys ji nepovažoval za atraktivní."

"Ne, ale..."Začal jsem říkat.

"Samuel?"Tammy ho přerušila.

"Jo,"Odpověděl jsem. "Měl by mou hlavu."

"Ne, ani ne."Tammy řekla. "Určitě jsi poznala, že nejsou tak šťastný pár, jak se zdá, že?"

"Jo,"Přikývl jsem.Když jsem je naposledy viděl na večírku v kanceláři, tušil jsem, že v ráji jsou problémy.Myslel jsem si, že je to proto, že jsou manželé už tak dlouho.

"Samuel je gay,"Tammy vyhrkla.

"Cože?"Řekla jsem, že se v posteli vzpřímím.

"Už dlouho. Jediným důvodem, proč stále předstírají, že jsou manželé, je prkno. Nejspíš si najdou důvod, proč ho degradovat nebo se ho zbavit, kdyby na to přišli."

"Ví to Jack?"Zeptal jsem se.

"To snad ne,"Tammy hlasitě odpověděla. "Kdyby to věděl, řekl by to Neilovi, jen aby mohl zaujmout Samuelovo místo."

"To by byl Jack," řekl.Přikývl jsem.

"Chystáš se jí napsat?"Tammy se zeptala.

"Nevím,"Řekl jsem, když jsem listoval papírem.

"To bys měl,"Tammy odpověděla. "Ráda bych, abyste to udělal vy, pokud to bude snazší."

"Vy dva jste dobří přátelé, co?"Zeptal jsem se.

"Rozhodně,"Tammy odpověděla. "Je venku ze sprchy. Pořád jdeš na ten ples, že?"

"Samozřejmě,"Odpověděl jsem.

"Tak zatím."Tammy zavěsila.

Ještě jednou jsem se podíval na papír a pak jsem začal vytáčet číslo. "Dobrý den."Jane odpověděla.

"Je to vhodná doba?"Zeptal jsem se.

"Samozřejmě,"Jane odpověděla. "Je venku s jedním ze svých chlapeckých hraček," řekla s povzdechem. "Hádám, že tě Tammy do všeho zasvětila?"

"Ano,"Odpověděl jsem. "To jsem nevěděl. Nevypadá na to."

"Umí to velmi dobře skrývat."Jane řekla. "Ale dost o něm. A co ty? Tammy mi říkala, že se ti líbila taneční videa."

"Určitě,"Odpověděl jsem.

"Poslala ti něco z mého?"

"Ne, vzpomínám si, že jsem tě viděl na jednom videu, ale popravdě jsem tomu nevěnoval moc pozornosti."Odpověděl jsem upřímně.

"To se dalo čekat,"Jane řekla. "Tammy si umí přivlastnit pozornost."

"Ale ne, chci říct,"Začal jsem říkat.

"Klid, myslel jsem to v dobrém. Je talentovaná a má hrudník, který miluje většina prsatých chlapů, jako jsi ty."

"To jsi mohl říct, co?"

"Ano,"Jane řekla. "Jsem ráda, že se na mě také někdo díval."

"Příště si budu dávat větší pozor."Řekl jsem s úsměvem.Nemohl jsem uvěřit, že flirtuji s manželkou jednoho ze svých šéfů.

"Doufám, že jim budete věnovat velkou pozornost. Koneckonců, Samuel za ně zaplatil a ani se jich nedotkl, ani nic jiného."Jane si povzdechla.

"To musí být drsné,"Řekl jsem, že jsem přemýšlel o tom, v jakém je postavení, že je vdaná za někoho, kdo o ni nemá zájem.

"Někdy to tak může být, ale pak jsem se do toho dostal a mohl jsem se z toho snadno dostat. Řekl mi, že můžu odejít, a nebránil by se mému rozhodnutí."

"Proč ne?"Zeptal jsem se.

"Upřímně řečeno, nevím. Myslím, že mi to vyhovuje. Brzy mi bude třiapadesát. Nechce se mi skákat zpátky do bazénu randění," řekl.Jane řekla trochu zklamaně.

"Padesát tři?"Zeptal jsem se. "Myslel jsem, že je ti čtyřicet."

"Lichocení vás dostane všude,"Jane se zasmála.

"Myslím to vážně,"Odpověděl jsem.Jane vypadala jako čtyřicátnice.Dokonce i po třicítce.

"Děkuji,"Jane řekla. "Snažím se udržovat v kondici a dobře jíst. Nikdy jsem nekouřila a skoro nepiju."

"Je to vidět,"Když jsem se podíval na čas, řekl jsem si, že už je pozdě a že chci přijít včas a začít se setkávat s některými členy rady.

"Měl by ses trochu vyspat,"Jane řekla, jako by mi četla myšlenky.

"Uvidíme se v pátek na plese?"Zeptal jsem se.

"Možná dřív, vyspi se."Jane zavěsila.

Ležel jsem v posteli a přemýšlel o Tammy a teď o Jane.Do čeho se to sakra pouštím a jak mi to může projít.

*************

"Máš potíže?"Zeptala se Candice, když jsem procházela kolem jejího stolu.

"Já nevím, nebo ano?"Odpověděl jsem.

"Uvidíš,"Candice odpověděla s úsměvem.

Pokračoval jsem v cestě do své kanceláře.Nigel a Samuel čekali v mé kanceláři.Nigela jsem potkala jen jednou, a ani tehdy to nebylo schválně.Náhodou byl ve výtahu, když jsem nastoupil.Neřekli jsme si ani slovo.Teď seděl v mé kanceláři.

"Posaďte se,"Samuel řekl.

V klidu jsem došel ke svému stolu a posadil se. "Udělal jsem něco?"Zeptala jsem se a podívala se na oba muže.

"Ne,"Nigel zavrtěl hlavou. "Proč to předpokládáš?"

"No, celé patro se na mě dívalo, jako bych byl člověk, který jde k šibenici," řekl.Pokrčil jsem rameny.

"Říkal jsem ti, že má smysl pro humor."Samuel se posadil a řekl.

"Bude ji potřebovat,"Nigel se naklonil dopředu a položil mi na stůl složku. "Tohle přišlo dnes ráno."

Zvedl jsem složku a přečetl si papír uvnitř.Na tváři se mi objevil úsměv. "Odstupují od odkupu."

"Ano, zatím jsme se ani nepokusili oslovit některou z dalších společností. Zdá se, že máme ve společnosti únik informací."Samuel řekl.

"Aha,"Přikývl jsem. "Myslíš, že jsem svůj plán řekl svému protějšku na druhé straně cesty?"

"Z velké části je to předpoklad."Nigel odpověděl.

"Ne,"Usmála jsem se. "Přiznávám, že jsem nechala zvednutou záclonu, ale ne, neřekla jsem jim nic, co by nemuseli vědět."

"To rád slyším,"Nigel přikývl. "Představenstvo se s vámi chce ještě setkat, váš návrh se jim líbil a rádi by věděli, co si myslíte, že bychom měli dělat dál."

"Pokračujte v mém návrhu, to, že odpadli, neznamená, že nebudou plánovat, nebo ještě hůř, že se nás pokusí předběhnout naši další konkurenti," dodal.Odpověděl jsem.

Nigel se podíval na Samuela.Oba se usmáli. "Pojďte s námi,"Samuel vstal a řekl.Vrátili jsme se na podlahu a prošli kolem Candicina stolu.

Jack stál před svou kanceláří a mluvil s jedním z agentů.Výraz v jeho tváři, když mě viděl, jak jdu s oběma jeho šéfy, byl k nezaplacení. "Jacku,"Nigel řekl, když procházel kolem.

"Pane,"Jack přikývl.

Nastoupili jsme do výtahu.Nigel zmáčkl několik tlačítek, aby se výtah rozjel nahoru.Mířili jsme do nejvyššího patra.Usmála jsem se, když jsem si vzpomněla, že když jsem před několika lety pracovala v podatelně, bylo nespočet nocí, kdy někteří z nás nastupovali do výtahu a snažili se uhodnout pořadí čísel, které nás vyvezou do nejvyššího patra.Ani jednou se nám to nepodařilo.

Dveře se otevřely do velké haly.Za velkým stolem seděly tři ženy. "Fiono, Heleno a Kelly, tohle je Derek."Nigel řekl.Tři ženy kývly mým směrem. "Ujistěte se, že dostane kód k výtahu."

"Ano, pane," řekly ženy jednohlasně.

Obešli jsme velký stůl a dlouhou stěnu, na které byl stříbrným písmem napsán název společnosti.Ve zbytku sálu bylo ticho.Na každé straně byly dveře se jménem jedné osoby.Některá jména jsem poznal.Ostatní mi unikly.

"Tady to je,"Nigel se zastavil u dveří.

Zůstala jsem stát v úžasu, když jsem na dveřích uviděla své jméno ve zlaté barvě na černém pozadí. "Moje?"Zeptal jsem se nechápavě.

"Neznám jiného Dereka Youngblooda, že ne?"Nigel se zeptal Samuela.

"Ne, nemám."Samuel odpověděl.

Stála jsem na místě, jako by mi tu vyrostly kořeny a já byla na tomto místě zasazena. "Tak co?"Nigel se usmál. "Otevřeš to?"

"Ano, samozřejmě."Řekl jsem a zavrtěl hlavou od snění.Otevřel jsem dveře a vešel do velké místnosti.Stůl byl postaven vzadu u okna.

"Na téhle straně se nedívej,"Samuel řekl. "Tvůj pokoj je vybaven šatní skříní, sprchou a barem. Není plně vybavený, ale můžeš si ho zásobit, čím chceš, pokud se používá pro firemní klienty."

Přikývl jsem.Stále se snažím brát v úvahu, že se ze mě stává partner, už žádné jednání s potenciálními klienty.Nyní jsem musel jen udržovat ty nejkritičtější klienty spokojené a starat se o to, abych jim vydělával peníze, což zase vydělávalo peníze společnosti. "Myslím, že bychom ho měli nechat na pokoji."Nigel se usmál a kývl na Samuela.

"Gratuluji,"Samuel mi potřásl rukou.

"Děkuji,""Nezklamu tě," řekla jsem a podala mu ruku.

Procházel jsem se po své velké kanceláři s obrovským úsměvem na tváři.Nemohl jsem uvěřit, že jsem se stal partnerem.Znamenalo to, že už nemusím přijímat rozkazy od Jacka.Už jen ta myšlenka mě rozesmála nahlas.

"Bavíš se?" ozval se ženský hlas.

Otočila jsem se a uviděla ve dveřích stát vysokou ženu. "Julie," řekla ta dáma a přistoupila ke mně s tabletem v ruce. "Potřebuji váš podpis na těchto formulářích," řekla, když kráčela dopředu.

Ta žena byla nádherná.Nikdy jsem takovou ženu neviděl, možná ve filmu nebo na plakátu, ale nikdy ne z masa a kostí.Měla dlouhé oříškově hnědé vlasy, které jí spadaly těsně pod ramena.Julie se podívala na mě, jak na ni zírám. "Dereku?"Juliet mě vrátila ze snění.

"Ano,"Řekl jsem, když jsem perem podepisoval papíry na jejím tabletu.

"Dobře,"Julie se usmála. "Jsem vaše asistentka, kdybych vám mohla s něčím pomoci, stačí mi dát vědět." Usmála se a šla k mému stolu.Měla na sobě šedou sukni v tužce a růžový top. "Jak se vám líbí vaše nová kancelář?"Julie se na mě ohlédla.

"Je větší než můj byt."Usmála jsem se.

"Můj taky,"Julie se usmála. "Prošla sis seznam klientů?"

"Ne,"Řekl jsem, když jsem přistoupil ke stolu.Uvnitř byla složka s nějakými papíry.Julie se posadila na druhou stranu stolu. "Přihlaste se," ukázala na obrazovku.

Podíval jsem se na obrazovku a uviděl své jméno a lištu pro zadání hesla. "Výchozí je potom vaše číslo sociálního pojištění. Můžete zadat cokoli, co si přejete,"Julie se naklonila dopředu.Její bujný hrudník se přitiskl na skleněný stůl.

Zadal jsem své sociální a poté jsem byl vyzván k zadání nového hesla.Zadal jsem své obvyklé heslo a přivítal mě seznam programů. "První,"Julie přikývla.

"Aha,"Řekl jsem, když mě přivítala známá obrazovka. "Tohle jsem viděl na loňském večírku v kanceláři."Usmála jsem se, když jsem se probírala programem a dívala se na seznam klientů a pak na papíry před sebou.

"Zdá se, že mou pomoc nebudeš potřebovat."Julie přikývla a vstala.Sledoval jsem, jak jde k jedné ze stěn kanceláře.Stiskla něco, co vypadalo jako část zdi.Otevřely se dveře a ona jimi prošla a zavřela za sebou.Zavrtěla jsem hlavou nad tím, jak je úžasné být v nejvyšším patře.

Zdálo se mi to jako hodiny, kdy jsem procházel nekonečné množství bankovních účtů, které patřily čtyřem klientům, které jsem zastupoval. "Jak je to vůbec možné?"Zavrtěl jsem hlavou.Podívala jsem se na telefon na stole a přemýšlela, jak se spojit s Julií.Stiskl jsem tlačítko nula a čekal. "Fiono," ozval se hlas.

"Ach, promiňte,"Odpověděl jsem. "Snažil jsem se spojit s Julií."Odpověděl jsem.

"Počkejte,"Fiona odpověděla.Chvíli bylo ticho.

"Dereku?"Juliet se ozvala přes něco, co vypadalo jako interkom v mé kanceláři.

"Ano,"Odpověděl jsem nahlas.

"Můžeš položit telefon,"Juliet řekla. "V budoucnu můžete stisknout modré tlačítko na telefonu a mluvit."

"Aha,"Viděl jsem, jak se dívám dolů. "Můžeš na chvíli dovnitř?"

"Jistě,"Julie odpověděla.Dveře se otevřely a Juliet se vplížila do místnosti. "S čím vám mohu pomoci?"

"Tohle,"Řekl jsem, když jsem otočil monitor. "Zdá se, že ten, kdo měl účet pana Jacobsteina přede mnou, nevěnoval všem jeho účtům plnou pozornost. Z obou těchto účtů mohl vydělávat mnohem víc."

Julie přikývla. "To určitě," usmála se. "Měli byste si domluvit schůzku."

Přikývl jsem a podíval se na obrazovku. "Dnes,"Julie se podívala na telefon.

"Aha,"Řekl jsem a podíval se na obrovský telefon na stole.Pak jsem si vzpomněl na seznam klientů a prohlédl si ho.Stiskl jsem číslo rychlé volby svého klienta a posadil se.

"Jacobstienova kancelář," řekla nějaká dáma.

"Ahoj, tady Derek Youngblood..."Začal jsem říkat.

"Ach, ano," přerušila ho dáma. "Čeká, že se mu ozvete. Hned vás k němu přepojím."

Usmála jsem se, když jsem se posadila na židli. "Dereku?" ozval se muž.

Všechny kategorie: Povolání